naplánovat

Czech

Etymology

From na- +‎ plánovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnaplaːnovat]

• Audio:

  (file)

Verb

naplánovat pf (imperfective plánovat)

1. to plan, to make plans

   Pojďme si naplánovat, co budeme dělat o víkendu. ― Let’s make plans for the weekend.

Conjugation

Conjugation of naplánovat

infinitive naplánovat, naplánovati active adjective naplánující verbal noun naplánování passive adjective naplánovaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person naplánuji, naplánuju (coll.) naplánujeme — naplánujme 2nd person naplánuješ naplánujete naplánuj naplánujte 3rd person naplánuje naplánují, naplánujou (coll.) — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive naplánovat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate naplánoval naplánovali naplánován naplánováni masculine inanimate naplánovaly naplánovány feminine naplánovala naplánována neuter naplánovalo naplánovala naplánováno naplánována transgressives present past masculine singular naplánuje — feminine + neuter singular naplánujíc — plural naplánujíce —

Derived terms

• naplánovaný
• naplánování

Further reading

• “naplánovati”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
• “naplánovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “naplánovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025