nahlásit

Czech

Etymology

From na- +‎ hlásit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnaɦlaːsɪt]

• Audio:

  (file)

Verb

nahlásit pf (imperfective nahlašovat or hlásit)

1. to report

Conjugation

Conjugation of nahlásit

infinitive nahlásit, nahlásiti active adjective nahlásivší verbal noun nahlášení passive adjective nahlášený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person nahlásím nahlásíme — nahlasme, nahlašme (coll.) 2nd person nahlásíš nahlásíte nahlas, nahlaš (coll.) nahlaste, nahlašte (coll.) 3rd person nahlásí nahlásí — — The verb nahlásit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate nahlásil nahlásili nahlášen nahlášeni masculine inanimate nahlásily nahlášeny feminine nahlásila nahlášena neuter nahlásilo nahlásila nahlášeno nahlášena transgressives present past masculine singular — nahlásiv feminine + neuter singular — nahlásivši plural — nahlásivše

Further reading

• “nahlásiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “nahlásiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “nahlásit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025