nářečí

See also: nárečí, and nãreci

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *narěčьje. By surface analysis, na- +‎ řeč +‎ -í.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnaːr̝ɛt͡ʃiː]
• Rhymes: -ɛtʃiː
• Hyphenation: ná‧ře‧čí

Noun

nářečí n

1. dialect

   Synonym: dialekt

Declension

Declension of nářečí (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	nářečí	nářečí
genitive	nářečí	nářečí
dative	nářečí	nářečím
accusative	nářečí	nářečí
vocative	nářečí	nářečí
locative	nářečí	nářečích
instrumental	nářečím	nářečími

Derived terms

adjective

• nářeční
• nářečový

 

Further reading

• “nářečí”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “nářečí”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “nářečí”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)