mnieti

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *mьněti.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈmɲi̯ɛːci/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈmɲiːci/

Verb

mnieti impf

1. to think
2. to consider

   Mňu z toho hřiecha. ― I believe it is a sin.

   Mní mi sě, by/že... ― It seems to me that

   Mňu sě blúditi. ― (please add an English translation of this usage example)

   Alexander sě mněl jsa čilejí. ― Alexander thought he was more lively.

   Mniech ztepa všě kniežata. ― I thought I would defeat all dukes.

Conjugation

Conjugation of mnieti (class III)

infinitive	supine	verbal noun
mnieti	mnět	mněnie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	mňu	mnívě (-va)	mním (-me/-my)	–	mnivě (-va)	mnim (-me/-my)
2nd person	mníš	mníta	mníte	mni	mnita	mnite
3rd person	mní	mníta	mnie	mni	mnita	mnite

	Sigmatic aorist			Imperfect
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	mněch	mněchově (-va)	mněchom (-me/-my)	mniech	mniechově (-va)	mniechom (-me/-my)
2nd person	mně	mněsta (-šta)	mněste (-šte)	mnieše	mniešta (-sta)	mniešte (-ste)
3rd person	mně	mněsta (-šta)	mněchu	mnieše	mniešta (-sta)	mniechu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	mněl	mněla	mněli	mněn	mněna	mněni
Feminine	mněla	mněle	mněly	mněna	mněně	mněny
Neuter	mnělo	mněle	mněla	mněno	mněně	mněna

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	mně	mniece		mněv	mněvše
Feminine	mnieci			mněvši
Neuter	mně, mnieci			mněv, mněvši

Note: This table shows the most common forms of mnieti around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Derived terms

• domnieti
• pomnieti

 

Descendants

• Czech: mnít

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “mnieti”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění