mluvnice

Czech

Etymology

From mluvit (“to speak”) +‎ -nice.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈmluvɲɪt͡sɛ]
• Rhymes: -ɪtsɛ
• Hyphenation: mluv‧ni‧ce

Noun

mluvnice f (related adjective mluvnický)

1. grammar (of human speech)

   Synonym: gramatika

2. grammar book

Declension

Declension of mluvnice (soft feminine)

	singular	plural
nominative	mluvnice	mluvnice
genitive	mluvnice	mluvnic
dative	mluvnici	mluvnicím
accusative	mluvnici	mluvnice
vocative	mluvnice	mluvnice
locative	mluvnici	mluvnicích
instrumental	mluvnicí	mluvnicemi

Related terms

• mluva
• mluvit
• mluvka
• mluvný

 

Further reading

• “mluvnice”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “mluvnice”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “mluvnice”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)