mlčenlivý

Czech

Etymology

From mlčen +‎ -livý.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈml̩t͡ʃɛnlɪviː]

Adjective

mlčenlivý

1. taciturn

Declension

Declension of mlčenlivý (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	mlčenlivý		mlčenlivá	mlčenlivé
genitive	mlčenlivého		mlčenlivé	mlčenlivého
dative	mlčenlivému		mlčenlivé	mlčenlivému
accusative	mlčenlivého	mlčenlivý	mlčenlivou	mlčenlivé
locative	mlčenlivém		mlčenlivé	mlčenlivém
instrumental	mlčenlivým		mlčenlivou	mlčenlivým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	mlčenliví	mlčenlivé		mlčenlivá
genitive	mlčenlivých
dative	mlčenlivým
accusative	mlčenlivé			mlčenlivá
locative	mlčenlivých
instrumental	mlčenlivými

Related terms

• mlčenlivost f
• mlčet

 

Further reading

• “mlčenlivý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “mlčenlivý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “mlčenlivý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)