múka

See also: muka, mũka, mūka, and mūkā

Old Czech

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈmuːka/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈmau̯ka/

Etymology 1

Inherited from Proto-Slavic *mǭka (“flour”).

Noun

múka f

1. flour

Declension

Declension of múka (hard a-stem)

	singular	dual	plural
nominative	múka	múcě	múky
genitive	múky	múkú	múk
dative	múcě	múkama	múkám
accusative	múku	múcě	múky
vocative	múko	múcě	múky
locative	múcě	múkú	múkách
instrumental	múkú	múkama	múkami

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: mouka

Etymology 2

Noun

múka f

1. Alternative form of muka

Declension

Declension of múka (hard a-stem)

	singular	dual	plural
nominative	múka	múcě	múky
genitive	múky	múkú	múk
dative	múcě	múkama	múkám
accusative	múku	múcě	múky
vocative	múko	múcě	múky
locative	múcě	múkú	múkách
instrumental	múkú	múkama	múkami

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “múka”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění

Slovak

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *mǭka (“flour”). Akin to regional Serbo-Croatian му́ка/múka (“meal”), Slovene móka, Russian мука́ (muká). Non-Slavic cognates include Ancient Greek μάσσω (mássō, “to knead”), German and Old High German mengen (“to mix”).

Noun

múka f

1. flour

Declension

Declension of múka

	singular	plural
nominative	múka	múky
genitive	múky	múk
dative	múke	múkam
accusative	múku	múky
locative	múke	múkach
instrumental	múkou	múkami

Derived terms

• múčnik m
• múkový, múčny
• múčka

Further reading

• “múka”, in Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV (in Slovak), https://slovnik.juls.savba.sk, 2003–2024