máchati

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *machati.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈmaːxaci/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈmaːxaci/

Verb

máchati impf

1. to wave

   máchati vesly ― to row

   máchati rukama ― to wave one's hands

Conjugation

Conjugation of máchati (class V)

infinitive	supine	verbal noun
máchati	máchat	máchanie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	máchaju	máchávě (-va)	máchám (-me/-my)	–	máchajvě (-va)	máchajme (-my)
2nd person	mácháš	mácháta	mácháte	máchaj	máchajta	máchajte
3rd person	máchá	mácháta	máchajú	máchaj	máchajta	máchajte

	Sigmatic aorist			Imperfect
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	máchach	máchachově (-va)	máchachom (-me/-my)	máchách, máchajiech	mácháchově, máchajiechově (-va)	mácháchom, máchajiechom (-me/-my)
2nd person	mácha	máchasta (-šta)	máchaste (-šte)	mácháše, máchajieše	máchášta, máchajiešta (-sta)	máchášte, máchajiešte (-ste)
3rd person	mácha	máchasta (-šta)	máchachu	mácháše, máchajieše	máchášta, máchajiešta (-sta)	mácháchu, máchajiechu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	máchal	máchala	máchali	máchán	máchána	mácháni
Feminine	máchala	máchale	máchaly	máchána	mácháně	máchány
Neuter	máchalo	máchale	máchala	mácháno	mácháně	máchána

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	máchajě	máchajúce		máchav	máchavše
Feminine	máchajúci			máchavši
Neuter	máchajě, máchajúci			máchav, máchavši

Note: This table shows the most common forms of máchati around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Derived terms

• machadlo
• machtovati
• pomáchati
• rozmáchati
• vzmáchati

Descendants

• Czech: máchat

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “máchati”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění