From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation
Jump to search
From loučit + -ení.
- IPA(key): [ˈlou̯t͡ʃɛɲiː]
- Hyphenation: lou‧če‧ní
loučení n
- verbal noun of loučit
- saying goodbye
Declension of loučení (neuter in -í/-ý)
|
|
singular
|
plural
|
| nominative
|
loučení
|
loučení
|
| genitive
|
loučení
|
loučení
|
| dative
|
loučení
|
loučením
|
| accusative
|
loučení
|
loučení
|
| vocative
|
loučení
|
loučení
|
| locative
|
loučení
|
loučeních
|
| instrumental
|
loučením
|
loučeními
|
- “loučení”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
- “loučení”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)
