lichotník

Czech

Etymology

From lichotit +‎ -ník.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈlɪxotɲiːk]
• Hyphenation: li‧chot‧ník

Noun

lichotník m anim (female equivalent lichotnice)

1. flatterer

Declension

Declension of lichotník (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	lichotník	lichotníci
genitive	lichotníka	lichotníků
dative	lichotníkovi, lichotníku	lichotníkům
accusative	lichotníka	lichotníky
vocative	lichotníku	lichotníci
locative	lichotníkovi, lichotníku	lichotnících
instrumental	lichotníkem	lichotníky

Further reading

• “lichotník”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “lichotník”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “lichotník”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)