lháti

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *lъgati.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈɫɣaːci/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈlɦaːci/

Verb

lháti impf

1. to lie (not be truthful)

Conjugation

Conjugation of lháti (class V)

infinitive	supine	verbal noun
lháti	lhat	lhánie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	lžu	lževě (-va)	lžem (-me/-my)	–	lžěvě (-va)	lžěm (-me/-my)
2nd person	lžeš	lžeta	lžete	lži	lžěta	lžěte
3rd person	lže	lžeta	lžú	lži	lžěta	lžěte

	Sigmatic aorist			Imperfect
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	lhach	lhachově (-va)	lhachom (-me/-my)	lhách	lháchově (-va)	lháchom (-me/-my)
2nd person	lha	lhasta (-šta)	lhaste (-šte)	lháše	lhášta (-sta)	lhášte (-ste)
3rd person	lha	lhasta (-šta)	lhachu	lháše	lhášta (-sta)	lháchu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	lhal	lhala	lhali	lhán	lhána	lháni
Feminine	lhala	lhale	lhaly	lhána	lháně	lhány
Neuter	lhalo	lhale	lhala	lháno	lháně	lhána

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	lžě	lžiece		lhav	lhavše
Feminine	lžieci			lhavši
Neuter	lžě, lžieci			lhav, lhavši

Note: This table shows the most common forms of lháti around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Related terms

• lež

 

Descendants

• Czech: lhát

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “lháti”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění