leknín

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech lekno, from Proto-Slavic *lъkno.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈlɛkɲiːn]

Noun

leknín m inan

1. any plant of the water lily family Nymphaeaceae

Declension

Declension of leknín (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	leknín	lekníny
genitive	leknínu	leknínů
dative	leknínu	leknínům
accusative	leknín	lekníny
vocative	lekníne	lekníny
locative	lekníně, leknínu	leknínech
instrumental	leknínem	lekníny

Further reading

• “leknín”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “leknín”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989