Jump to content

leč

From Wiktionary, the free dictionary
See also: lec, LEC, leć, and leç

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

Inherited from Old Czech leč, from Proto-Slavic *lěče. Compare Polish lecz.

Pronunciation

[edit]

Conjunction

[edit]

leč

  1. but, yet

See also

[edit]

Further reading

[edit]
  • leč”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • leč”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • leč”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)

Old Czech

[edit]

Alternative forms

[edit]
  • ľeč (alternative writing)

Etymology

[edit]

Inherited from Proto-Slavic *lěče. Compare Old Polish lecz.

Pronunciation

[edit]
  • IPA(key): (13th CE) /ˈlɛt͡ʃ/
  • IPA(key): (15th CE) /ˈlɛt͡ʃ/

Conjunction

[edit]

leč

  1. Repeated, disjunctive conjunction; either... or... let
    • 14th century, O Jetřichovi Berúnském[1]:
      Jáť udeřím, več tna ránu,
      leč buď kámen, leč buď v stěnu.
      (please add an English translation of this quotation)
  2. Limiting conjunction; unless
  3. Restrictive conjunction; only

Descendants

[edit]
  • Czech: leč

References

[edit]