kutit

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech kutiti, from Proto-Slavic *kutiti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkucɪt]

Verb

kutit impf

1. to do DIY
2. to do some small work

   Karla cosi v koutě kutila. ― Karla was doing something in the corner.

Conjugation

Conjugation of kutit

infinitive kutit, kutiti active adjective kutící verbal noun kutění passive adjective kutěný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person kutím kutíme — kuťme 2nd person kutíš kutíte kuť kuťte 3rd person kutí kutí — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive kutit. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate kutil kutili kutěn kutěni masculine inanimate kutily kutěny feminine kutila kutěna neuter kutilo kutila kutěno kutěna transgressives present past masculine singular kutě — feminine + neuter singular kutíc — plural kutíce —

Derived terms

• nakutit
• okutit
• skutit
• ukutit
• vykutit

Further reading

• “kutiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “kutiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “kutit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025

Finnish

Noun

kutit

1. nominative plural of kuti

Anagrams

• itkut, kutti, tikut, tukit, tutki