král

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search
See also: kral, Kral, Král, kráľ, and Kráľ

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

Inherited from Old Czech král, from Proto-Slavic *korľь which comes from Old High German Karl, name of the Frankish ruler Charlemagne.[1][2]

Pronunciation

[edit]
  • IPA(key): [ˈkraːl]
  • Audio:(file)
  • Rhymes: -aːl
  • Hyphenation: král

Noun

[edit]

král m anim (female equivalent královna, related adjective královský, possessive adjective králův, diminutive králík)

  1. king (male ruler)
  2. king (chess figure)
  3. king (playing card)

Declension

[edit]

Derived terms

[edit]
[edit]

Descendants

[edit]
  • Lower Sorbian: kral
  • Upper Sorbian: kral
  • Russian: краль (kralʹ)

See also

[edit]
Chess pieces in Czech · šachové figurky (layout · text)
♚ ♛ ♜ ♝ ♞ ♟
král dáma, královna věž střelec jezdec, kůň pěšec
Playing cards in Czech · karty (layout · text)
eso dvojka trojka čtyřka pětka šestka sedmička
osmička devítka desítka kluk dáma král žolík
German playing cards in Czech · německé karty (layout · text)
sedmička osmička devítka desítka spodek svršek, filek král eso

References

[edit]
  1. ^ Jiří Rejzek (2007) “král”, in Český etymologický slovník (in Czech), Leda
  2. ^ Machek, Václav (1968) “král”, in Etymologický slovník jazyka českého [Etymological Dictionary of the Czech Language], 2nd edition, Prague: Academia, page 289

Further reading

[edit]
  • král”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • král”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • král”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)

Old Czech

[edit]

Alternative forms

[edit]

Etymology

[edit]

Inherited from Proto-Slavic *korľь.

Pronunciation

[edit]
  • IPA(key): (13th CE) /ˈkraːl/
  • IPA(key): (15th CE) /ˈkraːl/

Noun

[edit]

král m pers

  1. king (male ruler)

Declension

[edit]

Derived terms

[edit]

Descendants

[edit]

Further reading

[edit]