krášlit

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *krasiti. Cognate with Serbo-Croatian кра́сити, Bulgarian крася́ (krasjá), Russian кра́сить (krásitʹ), Old Church Slavonic красити (krasiti), Polish krasić.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkraːʃlɪt]

Verb

krášlit

1. to beautify

Conjugation

Conjugation of krášlit

infinitive krášlit, krášliti active adjective krášlící verbal noun krášlení passive adjective krášlený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person krášlím krášlíme — krášleme 2nd person krášlíš krášlíte krášli krášlete 3rd person krášlí krášlí — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive krášlit. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate krášlil krášlili krášlen krášleni masculine inanimate krášlily krášleny feminine krášlila krášlena neuter krášlilo krášlila krášleno krášlena transgressives present past masculine singular krášle — feminine + neuter singular krášlíc — plural krášlíce —

Further reading

• “krášliti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “krášliti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “krášlit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025