korekce

Czech

Etymology

Borrowed from Latin corrēctiō.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkorɛkt͡sɛ]
• Rhymes: -ɛktsɛ

Noun

korekce f

1. correction

   provést korekci ― to make a correction

Declension

Declension of korekce (soft feminine)

	singular	plural
nominative	korekce	korekce
genitive	korekce	korekcí
dative	korekci	korekcím
accusative	korekci	korekce
vocative	korekce	korekce
locative	korekci	korekcích
instrumental	korekcí	korekcemi

Related terms

• See režim

• korektní
• korektor
• korektura
• korigovat

See also

• oprava
• náprava

Further reading

• “korekce”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “korekce”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “korekce”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025