kooptace

Czech

Etymology

From Latin cooptātiō +‎ -ace.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkooptat͡sɛ]
• Rhymes: -atsɛ
• Hyphenation: ko‧op‧ta‧ce

Noun

kooptace f (related adjective kooptační)

1. cooptation, cooption

Declension

Declension of kooptace (soft feminine)

	singular	plural
nominative	kooptace	kooptace
genitive	kooptace	kooptací
dative	kooptaci	kooptacím
accusative	kooptaci	kooptace
vocative	kooptace	kooptace
locative	kooptaci	kooptacích
instrumental	kooptací	kooptacemi

Related terms

• kooptovat pf

 

See also

• jmenování n
• nominace f
• virilista m anim

 

Further reading

• “kooptace”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “kooptace”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “kooptace”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)