konverzovat

Czech

Etymology

Derived from Latin conversor (“live, have dealings with”) + suffix -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkonvɛrzovat]

Verb

konverzovat impf

1. to converse (to talk; to engage in conversation)

Conjugation

Conjugation of konverzovat

infinitive konverzovat, konverzovati active adjective konverzující verbal noun konverzování passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person konverzuji, konverzuju (coll.) konverzujeme — konverzujme 2nd person konverzuješ konverzujete konverzuj konverzujte 3rd person konverzuje konverzují, konverzujou (coll.) — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive konverzovat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate konverzoval konverzovali — — masculine inanimate konverzovaly — feminine konverzovala — neuter konverzovalo konverzovala — — transgressives present past masculine singular konverzuje — feminine + neuter singular konverzujíc — plural konverzujíce —

Related terms

• See verš

• konverzace

See also

• hovořit

Further reading

• “konverzovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “konverzovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025