kohout

See also: Kohout

Czech

Kohout

Etymology

Inherited from Old Czech kohút. Inherited from Proto-Slavic *kokotъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkoɦou̯t]
• Rhymes: -out
• Hyphenation: ko‧hout

Noun

kohout m anim

1. cock, rooster

Declension

Declension of kohout (hard masculine animate)

	singular	plural
nominative	kohout	kohouti, kohoutové
genitive	kohouta	kohoutů
dative	kohoutovi, kohoutu	kohoutům
accusative	kohouta	kohouty
vocative	kohoute	kohouti, kohoutové
locative	kohoutovi, kohoutu	kohoutech
instrumental	kohoutem	kohouty

Noun

kohout m inan

1. tap, faucet
2. (firearms) hammer

Declension

Declension of kohout (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	kohout	kohouty
genitive	kohoutu	kohoutů
dative	kohoutu	kohoutům
accusative	kohout	kohouty
vocative	kohoute	kohouty
locative	kohoutu	kohoutech
instrumental	kohoutem	kohouty

Derived terms

• kohoutek m
• kohoutí
• kohoutův

 

See also

• slepice
• kuře

Further reading

• “kohout”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “kohout”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “kohout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)