kořenáč

Czech

Etymology

From kořen +‎ -áč.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkor̝ɛnaːt͡ʃ]

Noun

kořenáč m inan

1. flowerpot

   Synonym: květináč

Declension

Declension of kořenáč (soft masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	kořenáč	kořenáče
genitive	kořenáče	kořenáčů
dative	kořenáči	kořenáčům
accusative	kořenáč	kořenáče
vocative	kořenáči	kořenáče
locative	kořenáči	kořenáčích
instrumental	kořenáčem	kořenáči

Related terms

• kořen m

 

Further reading

• “kořenáč”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “kořenáč”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “kořenáč”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)