kloktání

Czech

Etymology

From kloktat +‎ -ání.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkloktaːɲiː]

Noun

kloktání n

1. verbal noun of kloktat
2. gargling

Declension

Declension of kloktání (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	kloktání	kloktání
genitive	kloktání	kloktání
dative	kloktání	kloktáním
accusative	kloktání	kloktání
vocative	kloktání	kloktání
locative	kloktání	kloktáních
instrumental	kloktáním	kloktáními

Further reading

• “kloktání”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
• “kloktání”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)