kancelář

See also: kancelar

Czech

Etymology

Borrowed from Latin cancellārius. Doublet of kancléř.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkant͡sɛlaːr̝̊]

• Audio:

  (file)

• Rhymes: -ɛlaːr̝̊
• Hyphenation: kan‧ce‧lář

Noun

kancelář f (relational adjective kancelářský)

1. office (room)

   Synonym: úřadovna

2. agency

   Synonym: agentura

Declension

Declension of kancelář (soft zero-ending feminine)

	singular	plural
nominative	kancelář	kanceláře
genitive	kanceláře	kanceláří
dative	kanceláři	kancelářím
accusative	kancelář	kanceláře
vocative	kanceláři	kanceláře
locative	kanceláři	kancelářích
instrumental	kanceláří	kancelářemi

Derived terms

• cestovní kancelář f
• seznamovací kancelář f
• tisková kancelář f

Related terms

• kancelista
• kancl
• kancléř

Further reading

• “kancelář”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “kancelář”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “kancelář”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025