křiknúti
Jump to navigation
Jump to search
Old Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]křiknúti pf (perfective křičěti)
- perfective form of křičěti
Conjugation
[edit]Conjugation of křiknúti (class II)
| infinitive | supine | verbal noun |
|---|---|---|
| křiknúti | křiknút | křičenie, křiknutie |
| Present | Imperative | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Singular | Dual | Plural | Singular | Dual | Plural | |
| 1st person | křiknu | křiknevě (-va) | křiknem (-me/-my) | – | křikněvě (-va) | křikněm (-me/-my) |
| 2nd person | křikneš | křikneta | křiknete | křikni | křikněta | křikněte |
| 3rd person | křikne | křikneta | křiknú | křikni | křikněta | křikněte |
| Sigmatic aorist | Asigmatic aorist | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Singular | Dual | Plural | Singular | Dual | Plural | |
| 1st person | křičech, křiknuch | křičechově, křiknuchově (-va) | křičechom, křiknuchom (-me/-my) | křik | křikově (-va) | křikom (-me/-my) |
| 2nd person | křiče, křiknu | křičesta, křiknusta (-šta) | křičeste, křiknuste (-šte) | křiče | křičeta | křičete |
| 3rd person | křiče, křiknu | křičesta, křiknusta (-šta) | křičechu, křiknuchu | křiče | křičeta | křiku (-ú) |
| Imperfect | ||||||
| Singular | Dual | Plural | ||||
| 1st person | křikniech | křikniechově (-va) | křikniechom (-me/-my) | |||
| 2nd person | křiknieše | křikniešta (-sta) | křikniešte (-ste) | |||
| 3rd person | křiknieše | křikniešta (-sta) | křikniechu | |||
| L-participle | Passive participle | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Singular | Dual | Plural | Singular | Dual | Plural | |
| Masculine | křikl, křiknul | křikla, křiknula | křikli, křiknuli | křičen, křiknut | křičena, křiknuta | křičeni, křiknuti |
| Feminine | křikla, křiknula | křikle, křiknule | křikly, křiknuly | křičena, křiknuta | křičeně, křiknutě | křičeny, křiknuty |
| Neuter | křiklo, křiknulo | křikle, křiknule | křikla, křiknula | křičeno, křiknuto | křičeně, křiknutě | křičena, křiknuta |
| Nt-participle | S-participle | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Singular | Dual | Plural | Singular | Dual | Plural | |
| Masculine | křikna | křiknúce | křik, křiknuv | křikše, křiknuvše | ||
| Feminine | křiknúci | křikši, křiknuvši | ||||
| Neuter | křikna, křiknúci | křik, křiknuv, křikši, křiknuvši | ||||
Note: This table shows the most common forms of křiknúti around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
[edit]- Czech: křiknout
References
[edit]- Jan Gebauer (1903–1916) “křiknúti”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění