křesat

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech křesati, from Proto-Slavic *kresati.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkr̝̊ɛsat]

Verb

křesat impf

1. to strike (often fire)

   křesat mlýnské kameny ― to whet millstones

   křesat křesadlem ― (please add an English translation of this usage example)

   Meče z mečů jiskry křesaly. ― (please add an English translation of this usage example)

Conjugation

Conjugation of křesat

infinitive křesat, křesati active adjective křesající verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person křesám, křešu křesáme, křešeme — křesejme, křešme 2nd person křesáš, křešeš křesáte, křešete křesej, křeš křesejte, křešte 3rd person křesá, křeše křesají, křešou — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive křesat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate křesal křesali — — masculine inanimate křesaly — feminine křesala — neuter křesalo křesala — — transgressives present past masculine singular křesaje — feminine + neuter singular křesajíc — plural křesajíce —

Related terms

• křesadlo
• vykřesat

Further reading

• “křesati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “křesati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “křesat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025