jmenovitě

Czech

Etymology

From jmenovitý +‎ -ě.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈjmɛnovɪcɛ]

Adverb

jmenovitě

1. namely, specifically

   Synonym: totiž

   • 1850 - 1851, Karel Havlíček Borovský, Články ze Slovana:

     Mistr Jeroným dokonce cestoval po slovanských zemích, jmenovitě v Polsku a na Litvě mezi Rusíny, kdežto kázal a disputoval o opravách a přátelsky se choval k církevním řádům řecko-slovanským.

     (please add an English translation of this quotation)

Further reading

• “jmenovitě”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “jmenovitě”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “jmenovitě”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)