jev

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *avь.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈjɛf]
• Rhymes: -ɛf

Noun

jev m inan

1. phenomenon
2. (probability theory) event

Declension

Declension of jev (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	jev	jevy
genitive	jevu	jevů
dative	jevu	jevům
accusative	jev	jevy
vocative	jeve	jevy
locative	jevu	jevech
instrumental	jevem	jevy

Related terms

• jevit

 

Further reading

• “jev”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “jev”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “jev”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)