Jump to content

jímat

From Wiktionary, the free dictionary
See also: jimat

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

Inherited from Old Czech jímati,[1] from Proto-Slavic *jьmati.

Pronunciation

[edit]

Verb

[edit]

jímat impf (perfective jmout)

  1. to capture

Conjugation

[edit]
Conjugation of jímat
infinitive jímat, jímati active adjective jímající
verbal noun jímání passive adjective jímaný
present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person jímám jímáme — jímejme
2nd person jímáš jímáte jímej jímejte
3rd person jímá jímají — —

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive jímat.

participles past participles passive participles
singular plural singular plural
masculine animate jímal jímali jímán jímáni
masculine inanimate jímaly jímány
feminine jímala jímána
neuter jímalo jímala jímáno jímána
transgressives present past
masculine singular jímaje —
feminine + neuter singular jímajíc —
plural jímajíce —

Derived terms

[edit]

References

[edit]
  1. ^ Jan Gebauer (1903) “jímati”, in Slovník staročeský (in Czech), volume 1, Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, page 650

Further reading

[edit]
  • “jímati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • “jímati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • “jímat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
  • František Št. Kott (1878) “jímati”, in Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický (in Czech), Prague: Josef Kolář, page 631
Retrieved from "https://en.wiktionary.org/w/index.php?title=jímat&oldid=83287383"