indukce

Czech

Etymology

From Latin inductiō +‎ -ce.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɪndukt͡sɛ]

Noun

indukce f

1. (logic) induction
2. (mathematics) induction
3. (physics) induction

Declension

Declension of indukce (soft feminine)

	singular	plural
nominative	indukce	indukce
genitive	indukce	indukcí
dative	indukci	indukcím
accusative	indukci	indukce
vocative	indukce	indukce
locative	indukci	indukcích
instrumental	indukcí	indukcemi

Related terms

• See dukce

• indukční
• indukovat
• induktance
• induktivní
• induktor