hutník

See also: hutnik

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech hutník. By surface analysis, huť +‎ -ník.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦutɲiːk]

Noun

hutník m anim (female equivalent hutnice)

1. metallurgist (worker in ironworks or steelworks)

Declension

Declension of hutník (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	hutník	hutníci
genitive	hutníka	hutníků
dative	hutníkovi, hutníku	hutníkům
accusative	hutníka	hutníky
vocative	hutníku	hutníci
locative	hutníkovi, hutníku	hutnících
instrumental	hutníkem	hutníky

Related terms

adjectives

• hutnický
• hutní

 

nouns

• hutnictví
• huť

 

Further reading

• “hutník”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “hutník”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “hutník”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)