hustota

Czech

Etymology

From hustý +‎ -ota.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦustota]

Noun

hustota f

1. density

Declension

Declension of hustota (hard feminine)

	singular	plural
nominative	hustota	hustoty
genitive	hustoty	hustot
dative	hustotě	hustotám
accusative	hustotu	hustoty
vocative	hustoto	hustoty
locative	hustotě	hustotách
instrumental	hustotou	hustotami

Further reading

• “hustota”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “hustota”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “hustota”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025

Old Czech

Etymology

From hustý +‎ -ota.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈɣustota/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈɦustota/

Noun

hustota f

1. density

Declension

Declension of hustota (hard a-stem)

	singular	dual	plural
nominative	hustota	hustotě	hustoty
genitive	hustoty	hustotú	hustot
dative	hustotě	hustotama	hustotám
accusative	hustotu	hustotě	hustoty
vocative	hustoto	hustotě	hustoty
locative	hustotě	hustotú	hustotách
instrumental	hustotú	hustotama	hustotami

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: hustota

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “hustota”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění