hrúda

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *gruda.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈɣruːda/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈɦrau̯da/

Noun

hrúda f

1. clod (lump of something, especially of earth or clay)

   Synonym: trupel

Declension

Declension of hrúda (hard a-stem)

	singular	dual	plural
nominative	hrúda	hrúdě	hrúdy
genitive	hrúdy	hrúdú	hrúd
dative	hrúdě	hrúdama	hrúdám
accusative	hrúdu	hrúdě	hrúdy
vocative	hrúdo	hrúdě	hrúdy
locative	hrúdě	hrúdú	hrúdách
instrumental	hrúdú	hrúdama	hrúdami

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: hrouda

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “hrúda”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění