houbařit

Czech

Etymology

From houbař +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦou̯bar̝ɪt]

Verb

houbařit impf

1. to mushroom, to go mushrooming (to pick mushrooms)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	houbařit, houbařiti	Active adjective	houbařící
Verbal noun	houbaření	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	houbařím	houbaříme	—	houbařme
2nd person	houbaříš	houbaříte	houbař	houbařte
3rd person	houbaří	houbaří	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive houbařit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	houbařil	houbařili	—	—
masculine inanimate		houbařily		—
feminine	houbařila		—
neuter	houbařilo	houbařila	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	houbaře	—
feminine + neuter singular	houbaříc	—
plural	houbaříce	—

Further reading

• “houbařiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “houbařit”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “houbařit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)