horlit

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech horliti. Related to hořet.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦorlɪt]

Verb

horlit impf

1. to urge, to push for, to further

   Synonyms: bojovat, stavět se, zasazovat se

   horlit za nový řád / pro právo / o zachování Rakouska / proti alkoholismu ― (please add an English translation of this usage example)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	horlit, horliti	Active adjective	horlící
Verbal noun	horlení	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	horlím	horlíme	—	horleme
2nd person	horlíš	horlíte	horli	horlete
3rd person	horlí	horlí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive horlit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	horlil	horlili	—	—
masculine inanimate		horlily		—
feminine	horlila		—
neuter	horlilo	horlila	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	horle	—
feminine + neuter singular	horlíc	—
plural	horlíce	—

Related terms

• horlivec
• horlivost
• horlivý
• rozhorlit

 

Further reading

• “horliti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “horliti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “horlit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)