hledět

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech hleděti, from Proto-Slavic *ględěti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦlɛɟɛt]

Verb

hledět impf (perfective pohledět)

1. to look
2. (reflexive with si) to mind, to heed

   Hleď si svého! ― Mind your own business!

Conjugation

Conjugation of hledět

infinitive hledět, hleděti active adjective hledící verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person hledím hledíme — hleďme 2nd person hledíš hledíte hleď hleďte 3rd person hledí hledí — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive hledět. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate hleděl hleděli — — masculine inanimate hleděly — feminine hleděla — neuter hledělo hleděla — — transgressives present past masculine singular hledě — feminine + neuter singular hledíc — plural hledíce —

Related terms

(adverb):

• vzhledem

(nouns):

• dalekohled
• dohled
• drobnohled
• hlediště
• hledí
• nadhled
• náhled
• ohled
• podhled
• pohled
• pohlednice
• přehled
• rozhled
• vhled
• výhled
• vzhled

(verbs):

• dohlédnout
• hledat
• hlídat
• ohlédnout
• pohledět
• přehlédnout
• rozhlédnout
• shlížet
• vyhlédnout
• vzhlédnout
• vzhlížet
• zahledět
• zahlédnout

Further reading

• “hleděti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “hleděti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “hledět”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025