hlásat

Czech

Etymology

From hlas +‎ -at.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦlaːsat]

Verb

hlásat impf

1. to proclaim, to spread, to propagate

Conjugation

Conjugation of hlásat

infinitive hlásat, hlásati active adjective hlásající verbal noun hlásání passive adjective hlásaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person hlásám hlásáme — hlásejme 2nd person hlásáš hlásáte hlásej hlásejte 3rd person hlásá hlásají — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive hlásat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate hlásal hlásali hlásán hlásáni masculine inanimate hlásaly hlásány feminine hlásala hlásána neuter hlásalo hlásala hlásáno hlásána transgressives present past masculine singular hlásaje — feminine + neuter singular hlásajíc — plural hlásajíce —

Derived terms

• hlasatel
• hlásání

Further reading

• “hlásati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “hlásati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989