hůlka

See also: hulka

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech hólka. By surface analysis, hůl +‎ -ka.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦuːlka]

Noun

hůlka f (related adjective hůlkový, diminutive hůlčička or hůlečka)

1. diminutive of hůl (“stick, pole”)

   jídelní hůlky ― chopsticks

   lyžařské hůlky ― ski poles

   kouzelná hůlka ― magic wand

Declension

Declension of hůlka (hard feminine reducible)

	singular	plural
nominative	hůlka	hůlky
genitive	hůlky	hůlek
dative	hůlce	hůlkám
accusative	hůlku	hůlky
vocative	hůlko	hůlky
locative	hůlce	hůlkách
instrumental	hůlkou	hůlkami

Further reading

• “hůlka”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “hůlka”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “hůlka”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)