dražitel

See also: dražiteľ

Czech

Etymology

From dražit (“to auction, to bid”) +‎ -tel.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdraʒɪtɛl]
• Rhymes: -ɪtɛl
• Hyphenation: dra‧ži‧tel

Noun

dražitel m anim (female equivalent dražitelka, related adjective dražitelský)

1. bidder (at an auction)
2. auctioneer

   Synonyms: dražebník, licitátor

Declension

Declension of dražitel (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	dražitel	dražitelé
genitive	dražitele	dražitelů
dative	dražitelovi, dražiteli	dražitelům
accusative	dražitele	dražitele
vocative	dražiteli	dražitelé
locative	dražitelovi, dražiteli	dražitelích
instrumental	dražitelem	dražiteli

Related terms

• drahý
• dražba
• dražit
• vydražitel

 

Further reading

• “dražitel”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “dražitel”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “dražitel” in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2024, slovnikcestiny.cz
• “dražitel”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)