dokončený

Czech

Etymology

From dokončit +‎ -ený.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdokont͡ʃɛniː]

Adjective

dokončený

1. finished

   Antonym: nedokončený

Declension

Declension of dokončený (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	dokončený		dokončená	dokončené
genitive	dokončeného		dokončené	dokončeného
dative	dokončenému		dokončené	dokončenému
accusative	dokončeného	dokončený	dokončenou	dokončené
locative	dokončeném		dokončené	dokončeném
instrumental	dokončeným		dokončenou	dokončeným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	dokončení	dokončené		dokončená
genitive	dokončených
dative	dokončeným
accusative	dokončené			dokončená
locative	dokončených
instrumental	dokončenými

Further reading

• “dokončený”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “dokončený”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989