doklad

Czech

Etymology

Deverbal from dokládat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdoklat]

Noun

doklad m inan

1. document (an original or official paper relied upon as the basis, proof, or support of anything else)

   Vaše doklady, prosím! ― Your papers, please!

Declension

Declension of doklad (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	doklad	doklady
genitive	dokladu	dokladů
dative	dokladu	dokladům
accusative	doklad	doklady
vocative	doklade	doklady
locative	dokladě, dokladu	dokladech
instrumental	dokladem	doklady

Related terms

• dokladovka
• doložit

 

Further reading

• “doklad”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “doklad”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “doklad”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)

Slovak

Etymology

Deverbal from dokladať.

Pronunciation

• IPA^(key): /ˈdɔklat/

Noun

doklad m inan (related adjective dokladový)

1. document (an original or official paper relied upon as the basis, proof, or support of anything else)

Declension

Declension of doklad (pattern dub)

	singular	plural
nominative	doklad	doklady
genitive	dokladu	dokladov
dative	dokladu	dokladom
accusative	doklad	doklady
locative	doklade	dokladoch
instrumental	dokladom	dokladmi

Further reading

• “doklad”, in Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV [Dictionary portal of the Ľ. Štúr Institute of Linguistics, Slovak Academy of Science] (in Slovak), https://slovnik.juls.savba.sk, 2003–2024