dobrodiní

Czech

Etymology

From dobrý +‎ -o- +‎ dít +‎ -ní.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdobroɟɪɲiː]

Noun

dobrodiní n

1. benefaction

Declension

Declension of dobrodiní (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	dobrodiní	dobrodiní
genitive	dobrodiní	dobrodiní
dative	dobrodiní	dobrodiním
accusative	dobrodiní	dobrodiní
vocative	dobrodiní	dobrodiní
locative	dobrodiní	dobrodiních
instrumental	dobrodiním	dobrodiními

Further reading

• “dobrodiní”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “dobrodiní”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989