divoň

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɟɪvoɲ]

Noun

divoň m anim

1. (dialectal) Synonym of podivín
   • 1930, Gabriela Preissová, Její pastorkyňa:

     „To ty, Laco?“ ohlédla se dívka jen napolo. „Tys odjakživa takový divoň! Nech si, prosím tě, takové hloupé jaše!“

     (please add an English translation of this quotation)

Declension

Declension of divoň (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	divoň	divoni
genitive	divoně	divoňů
dative	divoňovi, divoni	divoňům
accusative	divoně	divoně
vocative	divoni	divoni
locative	divoňovi, divoni	divoních
instrumental	divoněm	divoni

Further reading

• “divoň”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957