divočák

Czech

Etymology

From divoký +‎ -ák.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɟɪvot͡ʃaːk]
• Rhymes: -t͡ʃaːk, -ot͡ʃaːk
• Hyphenation: di‧vo‧čák

Noun

divočák m anim

1. wild boar, especially one that is male

   Synonym: prase divoké

Declension

Declension of divočák (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	divočák	divočáci
genitive	divočáka	divočáků
dative	divočákovi, divočáku	divočákům
accusative	divočáka	divočáky
vocative	divočáku	divočáci
locative	divočákovi, divočáku	divočácích
instrumental	divočákem	divočáky

Further reading

• “divočák”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “divočák”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “divočák”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)