From Wiktionary, the free dictionary
From dřít + -ení.
dření n
- verbal noun of dřít
- toil, grueling work
- Synonym: dřina
Declension of dření (neuter in -í/-ý)
|
singular
|
plural
|
nominative
|
dření
|
dření
|
genitive
|
dření
|
dření
|
dative
|
dření
|
dřením
|
accusative
|
dření
|
dření
|
vocative
|
dření
|
dření
|
locative
|
dření
|
dřeních
|
instrumental
|
dřením
|
dřeními
|
See the etymology of the corresponding lemma form.
dření
- inflection of dřeň:
- instrumental singular
- genitive plural
- “dření”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
- “dření”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “dření”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)