dějepis

See also: dejepis

Czech

Etymology

From děj (“action, process”) +‎ -e- +‎ -pis (“-graphy”).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɟɛjɛpɪs]
• Hyphenation: dě‧je‧pis

Noun

dějepis m inan

1. history (aggregate of past events)

   Synonyms: historie, dějiny

2. history (branch of knowledge that studies the past)

   Synonym: historie

Declension

Declension of dějepis (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	dějepis	dějepisy
genitive	dějepisu	dějepisů
dative	dějepisu	dějepisům
accusative	dějepis	dějepisy
vocative	dějepise	dějepisy
locative	dějepise, dějepisu	dějepisech
instrumental	dějepisem	dějepisy

Derived terms

• dějepisář m anim
• dějepisec m anim
• dějepisný

 

Related terms

• děj m inan

 

See also

• historiografie f
• vlastivěda f

 

Further reading

• “dějepis”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “dějepis”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “dějepis” in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2024, slovnikcestiny.cz
• “dějepis”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)