děd

See also: Appendix:Variations of "ded"

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech děd, from Proto-Slavic *dědъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɟɛt]
• Rhymes: -ɛt

Noun

děd m anim

1. grandfather

   Synonym: dědeček

2. (literary) old man

   Synonym: stařec

Declension

Declension of děd (hard masculine animate)

	singular	plural
nominative	děd	dědi, dědové
genitive	děda	dědů
dative	dědovi, dědu	dědům
accusative	děda	dědy
vocative	děde	dědi, dědové
locative	dědovi, dědu	dědech
instrumental	dědem	dědy

Related terms

adjectives

• dědův

 

nouns

• děda
• dědáček
• dědánek
• dědeček
• dědek
• dědic
• dědictví
• dědík
• dědoušek
• praděd

 

verbs

• dědit

 

Further reading

• “děd”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “děd”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “děd”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *dědъ.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈɟi̯ɛd/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈɟɛt/

Noun

děd m pers

1. grandfather
2. old man
3. (often in the plural) ancestor

Declension

Declension of děd (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	děd	dědy	dědi, dědové
genitive	děda	dědú	dědóv
dative	dědu, dědovi	dědoma	dědóm
accusative	děda	dědy	dědy
vocative	děde	dědy	dědi, dědové
locative	dědu, dědovi	dědú	dědiech
instrumental	dědem	dědoma	dědy

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Coordinate terms

• bába

Descendants

• Czech: děd

References

• Jan Gebauer (1903–1916) “děd”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění