Jump to content

ctít

From Wiktionary, the free dictionary

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

Inherited from Old Czech čstíti, from Proto-Slavic *čьstiti.

Pronunciation

[edit]

Verb

[edit]

ctít impf (perfective poctít)

  1. (transitive) to honor (to show respect)
  2. (transitive) to honor (to conform to)

Conjugation

[edit]
[edit]
adjectives
nouns
verbs

Further reading

[edit]
  • ctíti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • ctíti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • ctít”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)