Jump to content

zneuctít

From Wiktionary, the free dictionary

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

From zne- +‎ uctít.

Pronunciation

[edit]
  • IPA(key): [ˈznɛu̯t͡sciːt]

Verb

[edit]

zneuctít pf (imperfective zneuctívat)

  1. to dishonour, to disgrace, to violate
  2. to rape, to violate

Conjugation

[edit]
[edit]

Further reading

[edit]
  • zneuctíti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • zneuctíti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • zneuctít”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)