chválit

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech chváliti, from Proto-Slavic *xvaliti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈxvaːlɪt]

Verb

chválit impf (perfective pochválit)

1. to praise

   Antonym: hanět

Conjugation

Conjugation

Infinitive	chválit, chváliti	Active adjective	chválící
Verbal noun	chválení	Passive adjective	chválený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	chválím	chválíme	—	chvalme
2nd person	chválíš	chválíte	chval	chvalte
3rd person	chválí	chválí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive chválit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	chválil	chválili	chválen	chváleni
masculine inanimate		chválily		chváleny
feminine	chválila		chválena
neuter	chválilo	chválila	chváleno	chválena

Transgressives	present	past
masculine singular	chvále	—
feminine + neuter singular	chválíc	—
plural	chválíce	—

Related terms

• chvalitebný
• chvála f
• chvályhodný
• pochvala f
• pochválit
• schválit
• vychválit

 

Further reading

• “chváliti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “chváliti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “chválit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)