chválit

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech chváliti, from Proto-Slavic *xvaliti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈxvaːlɪt]

Verb

chválit impf (perfective pochválit)

1. to praise

   Antonym: hanět

Conjugation

Conjugation of chválit

infinitive chválit, chváliti active adjective chválící verbal noun chválení passive adjective chválený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person chválím chválíme — chvalme 2nd person chválíš chválíte chval chvalte 3rd person chválí chválí — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive chválit. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate chválil chválili chválen chváleni masculine inanimate chválily chváleny feminine chválila chválena neuter chválilo chválila chváleno chválena transgressives present past masculine singular chvále — feminine + neuter singular chválíc — plural chválíce —

Related terms

• chvalitebný
• chvála f
• chvályhodný
• pochvala f
• pochválit
• schválit
• vychválit

Further reading

• “chváliti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “chváliti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “chválit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025