chomout

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech chomút, from Proto-Slavic *xomǫtъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈxomou̯t]
• Rhymes: -out
• Hyphenation: cho‧mout

Noun

chomout m inan

1. horsecollar

Declension

Declension of chomout (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	chomout	chomouty
genitive	chomoutu	chomoutů
dative	chomoutu	chomoutům
accusative	chomout	chomouty
vocative	chomoute	chomouty
locative	chomoutu	chomoutech
instrumental	chomoutem	chomouty

Related terms

• Chomoutov
• Chomutov

 

Further reading

• “chomout”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “chomout”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “chomout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)